Rozhovor s Nieceou Freeman
Rozhovor s americkou asistentkou na Střední škole zemědělské a veterinární v Lanškrouně Nieceou Freeman
Nieceo, mohla by ses nám představit?
Jmenuji se Niecea Freeman a učím na SZeŠ v Lanškrouně. Ale pocházím z Kalifornie v USA, kde jsem také učitelství studovala. Jsem zde v rámci nadace Fulbright, abych zde 1 rok učila angličtinu. Fulbright je báječná organizace, kde spolupracuje americká a česká vláda spolu s ministerstvem školství, abychom vzájemně mohli poznávat odlišné kultury a sdílet názory, jak učit angličtinu, která je dnes určitě nejčastějším nástrojem komunikace moderního světa.
Můžeš porovnat české a americké školství, studenty a soužití s ostatními učiteli tady na škole?
Americké a české školství mají něco málo společného, ale ve většině se velmi liší. Tak například v USA nemáme odborné školy, učňovské obory a gymnázia. My máme všeobecné školy a studenti tam musí chodit do 18 – 21 roků, záleží na tom, kde. Takže ani nevědí, co chtějí v životě dělat a nezajímají se o mnohé předměty, musíš se víc snažit o to, aby měli nějakou kázeň a motivovat je. Ale tady v ČR, protože si žáci mohou vybrat, co chtějí v životě dělat, tak brzy, je škola může i bavit, mají motivaci, ale také odpovědnost za svoje budoucí povolání. A mně se velmi líbí učit na této škole, můžu vidět žáky pracovat se zvířaty, ve školní mlékárně, kde jsou velmi zodpovědní a profesionální a to mi imponuje a oceňuji to.
Jak se ti spolupracuje se studenty?
Hrozně ráda s nimi pracuji, domnívám se, že čeští žáci jsou velmi plaší v porovnání s americkými, ale já si myslím, že je to také tím, že já mluvím jen anglicky. Ale vaši žáci jsou velmi pracovití a nadšení.
Líbí se ti v České republice?
Velmi si to tady užívám, líbí se mi počasí, střídání ročních období, miluji české jídlo, třeba pečenou kachnu se zelím a knedlíkem, svíčkovou, moc mi chutnají švestkové knedlíky. Ještě k té svíčkové, v Americe se šlehačka podává vždycky nasladko, a když jsem ji poprvé viděla na svíčkové, byla to pro mě zvláštní kombinace. Ale nakonec mi to moc chutnalo.
Obdivuji tu také architekturu, nejen v Praze, ale i všude kolem, radnice, zámky a hrady, renesanční atmosféru v Litomyšli a také krajinu. Ta je tu nádherná! Máte zde tak moc přírodních krás k prozkoumání, dá se tu dělat tolik věcí mimo školu.
Bylo by pro tebe a tvého manžela lepší bydlet ve velkém městě, třeba v Praze?
V Lanškrouně se nám líbí. Je tu kino, divadelní sál, obchody, to je všechno, co potřebujeme. Moje rodné město v USA má jen 800 obyvatel, takže Lanškroun s 10 000 obyvateli je pro mě velký dost. A také řízení je tady lehčí, neumím si představit řídit v Praze.
Kdybys mohla, zůstala bys tu déle?
Ne jako učitel v rámci programu Fulbright, ale potom, pracovat i jinde, to mě láká. ČR má velmi dobré vztahy s USA, takže je snadné pracovat nebo studovat v obou zemích.
A ty máš přesně určený čas, který tu můžeš strávit?
Jako učitelka 10 měsíců a potom, kdybych měla vízum, které je obvykle na 2 roky, bych mohla zůstat.
Mohla bys mi popsat tvůj běžný den, co všechno děláš?
Jsem trochu líná, takže před pracovní dobou udělám jen to nezbytné, abych mohla jít učit, potom si dám ve škole kávu, protože tam mají báječný kávovar, připravím se na vyučování. Každý den obvykle učím 5 hodin v různých třídách studenty s odlišnou úrovní znalosti jazyka. Tři třídy už teď nemám, protože budou skládat maturitní zkoušku. Po škole mám konverzační hodiny s učiteli, se žáky, protože zde funguje školní americký klub, a pomáhala jsem studentům vypracovat maturitní konverzační témata. Když přijdu domů, uděláme si hodně těstovin, protože je to snadné a rychlé, nebo jdeme do Gourmet Lounge, kde nám moc chutná. Patrick, můj manžel, je více aktivní, běhá, já nejsem sportovní typ.
Měla jsi někdy nějaký problém s nakupováním v supermarketu? Potřebovala jsi pomoci a oni ti nerozuměli?
Chtěla jsem koupit hnědý cukr, ale v ČR je jiný než u nás. My máme takový lepivý, dáváme ho do sušenek. Ptala jsem se tu lidí, ukazovala jsem jim obrázky, ale oni nevěděli a já sama jsem ho nenašla.
Kdo z vás tu řídí auto?
Patrick, protože já neumím řídit auta s manuální převodovkou.
Dostali jste tu někdy nějakou pokutu od policie?
Ano, když mě Patrick vezl do Humpolce, zpátky spěchal a vyfotil ho radar. Potom nám přišla pokuta. A jednou jsme málem platili před prodejnou Kebab v Lanškrouně.
Jaká je tvoje nejoblíbenější česká tradice?
Mám ráda Mikuláše, kdy se lidé převléknou do kostýmů. I někteří studenti chodili po třídách a chtěli po mně, abych zpívala. V Americe to je naopak, masky zpívají lidem. Já zpívat moc neumím, jen krátce jsem zazpívala Rolničky. Ale tuto tradici mám opravdu ráda.
Vyzkoušela jsi něco nového v České republice?
Poprvé jsem si vyzkoušela běžkování spolu s jednou kolegyní ze školy. Bylo to pro mě velice těžké, ale líbilo se mi to. Nejraději jedu do kopce nebo po rovině. Bojím se z kopce dolů. Potřebuješ mít silné nohy, abys je udržel ve stopě. A ty já nemám. Ale byla jsem ráda, že jsem si to mohla vyzkoušet. V restauraci jsem poprvé jedla játra, byla opravdu výborná! Také jsem byla v lese na houbách a vylezli jsme na Sněžku v Krkonoších. Byla velká zima, mlha a oblečení na nás namrzalo. Velký zážitek! Ochutnala jsem i slivovici.
Cestuješ také po České republice?
Snažím se, co to jde. Byla jsem v Karlových Varech, Plzni, Šluknově, Praze, Brně, Ostravě, Českém Těšíně, Prostějově, Krkonoších, Břeclavi, Lednici, Litomyšli, ale ještě jsem nebyla v Českém Krumlově, kam bych se moc chtěla podívat.
Co se ti u nás líbí nejvíc? Třeba hrady a zámky?
To ano, my v USA je nemáme, protože jsme neměli krále. My máme jenom prezidenta, takže nemáme podobnou architekturu a historii jako ČR. Hrozně se mi líbí středověká města jako Český Krumlov s hradbami a řekou okolo.
Co říkáš na studijní zaměření našich studentů?
Myslím, že je velmi zajímavé, tato škola nabízí příležitosti, jak se starat o zvířata či se naučit podnikat v zemědělství, také mohou žáci pracovat v minimlékárně, vyzkoušet si canisterapii či jízdu na koních. Domnívám se, že zdejší učitelé jsou talentovaní a mají hodně odborných znalostí, které můžou žákům předat. Studenti jsou zapálení. Někteří sice nevědí, čím se budou v životě zabývat, ale na této škole má většina jasno. Chtějí pracovat se zvířaty. A to je podstatné a důležité.
Chtěla bys tu studovat?
Jsem si jistá, že ano, jenom nevím, který obor. Ale co tak vnímám, na agropodnikání musíš být dostatečně silný a to já nejsem. Takže spíše veterinářství. Miluji biologii, je to můj nejoblíbenější předmět a myslím, že je také velmi důležitý.
Mohla by sis povšimnout nějakých rozdílů mezi USA a ČR? Pozitiva, negativa?
Myslím, že Američané se chovají víc přátelsky k cizincům, ale na druhou stranu je těžké být přátelský k Američanům, protože oni vypadají přátelsky, ale mnozí to jenom předstírají. V ČR jsou lidé ze začátku více ostýchaví, ale potom můžeš vidět, jak vzájemný vztah rozkvétá a jsou velmi pohostinní a vstřícní, takže si zde můžeš vybudovat velmi silné vazby. Také kuchyně jsou rozdílné. Uprostřed USA jedí podobně jako tady, ale u nás, v Kalifornii, jíme odlišně, protože jsme blízko k Mexiku. Tudíž hodně kořeněná jídla, miluji je a stýská se mi po mexické kuchyni. Já jsem si třeba tady do restaurace přinesla moje vlastní chilli papričky.
A rozdíly mezi českými a americkými studenty? Kde bys raději učila?
Preferovala bych učit tady. Tím, že si školu volí, si studia potom víc váží. Američtí studenti dokážou být arogantní a předstírají, že je škola baví, protože tam stejně musí být. Takže velmi oceňuji postoj českých žáků k učení. Jen někteří se mnou nechtějí mluvit, ale většinou jsou otevření a snaží se naučit všechno, co mohou. Ale čeští žáci jsou velmi zaneprázdnění, mají velkou odpovědnost. Dalším rozdílem, a je to asi dáno tím, že ČR je malá země, je jejich vlastenectví. Amerika je veliká země plná různých národů, kultur, a proto asi naše identita a vlastenectví zahrnuje tak moc věcí, až je to komplikované. Je pro mě opravdu zajímavé, jak hrdí jsou Češi na svou zemi, jazyk, historii, kulturní dědictví a tradice.
Mohla bys porovnat platy učitelů zde a v USA? A také třeba ceny potravin?
Myslím si, že učitelé tady a u nás vydělávají přibližně totéž, takže patří ke střední třídě, možná spíše k nižší střední třídě. Domnívám se ale, že by v obou zemích měli být učitelé lépe placeni. Životní úroveň je také přibližně stejná. A ceny potravin? Tady je určitě levněji. Třeba pivo je tu mnohem levnější. A lepší. Za jídlo tu všeobecně platíš méně, za mléko, vejce…Na druhou stranu mexická kuchyně je tu velice drahá, ačkoli v Americe patří k nejlevnějším pokrmům.
Nieceo, moc děkuji za rozhovor, užij si posledních pár dní u nás a doufám, že se třeba ještě někdy potkáme.
Ptal se M. Pulkert, student 3.roč., přeložila Mgr. M. Dolečková