Vyhledávač

Načítání

MENU

S knihou do celého světa


Obrázek Logo spec.studium - Logo spec.studium


 

Jazyková gramotnost – základ vzdělání

reg. číslo: CZ.1.07/1.1.00/56.1971

 


Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.


 

1.       Popis projektu

 

 

Jako stovky jiných základních a středních škol i naše SZeŠ využila výzvy MŠMT a podala projektovou žádost v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnosts názvem Jazyková gramotnost – základ vzdělání. Ta byla schválena a naši studenti i učitelé dostali příležitost zlepšit si své jazykové dovednosti hned několika způsoby. Projekt zahrnuje dva jazykové pobyty na Maltě pro učitele cizích jazyků a tzv. job shadowing (získávání zkušeností učitele v zahraniční partnerské škole na Madeiře). Studentům pak byl umožněn zahraniční jazykově – vzdělávací pobyt v anglicky mluvící zemi. Tím se nám otevřela skvělá možnost navštívit s šedesáti dvěma studenty mystický Wales, který je již v našem „hledáčku“ po dlouhou dobu.

V pozadí tentokrát nezůstal ani náš rodný jazyk. Školní knihovna se naplní více jak dvěma stovkami nových knih díky čtenářským dílnám, které mají pod vedením učitelů českého jazyka za úkol zkvalitnit čtenářství a čtenářskou gramotnost. Věříme, že všechny plánované akce obohatí jak naše žáky, tak i učitele o nové zážitky, zkušenosti a dovednosti.

 

2.       Průběh projektu

 

Vzdělávání na Maltě

V srpnu a říjnu jsme se díky prostředkům z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (Výzva 56) zúčastnily čtrnáctidenního výukového pobytu ve městě San Gwann na ostrově Malta. Každá jsme absolvovala 40 hodin výuky anglického jazyka s rodilým mluvčím. Výuka probíhala ve velmi příjemné atmosféře rodinné jazykové školy Gateway School of English, ve skupinkách mezinárodního složení. Získaly jsme mnoho nových přátel a kontaktů.

Kromě toho jsme v odpoledních a večerních hodinách poznávaly krásy a bohatost místní kultury. Navštívily jsme současné hlavní město Vallettu, kde historii utvářely již antické národy, Maltézští rytíři, Italové, Britové; stopy zde zanechala i druhá světová válka. Své kouzlo má i bývalé hlavní město Mdina s úzkými uličkami a  romantickými zákoutími. Nevynechaly jsme ani návštěvu megalitických chrámů Mnajdra a Hagar Qim, které patří k nejstarším na světě.

Velkým překvapením pro nás byla místní flóra a fauna, která odpovídá blízké poloze ostrova k africkému kontinentu. Relaxovat jsme mohly na nekonečných plážích jak kamenných, tak písčitých.

Díky ubytování v maltských rodinách jsme okusily místní speciality, mimochodem velice chutné, poznaly jsme tamní život a milé lidi, tradice i dvojjazyčný vzdělávací systém.

Chtěly bychom poděkovat naší kolegyni Radmile Janouškové za vyřízení žádosti o grant a vedení školy za to, že nám tento výjezd umožnilo.

Petra Zíková a Martina Dolečková, SZeŠ Lanškroun

 

Malta

 

 

Člověk se stále učí aneb Zkušenosti z madeirské školy

Díky výše uvedenému grantu, který naše škola získala prostřednictvím MŠMT, se mi naskytla úžasná příležitost strávit týden ve škole na Madeiře. Nebudu zde popisovat krásy madeirského ostrova, které se snad ani slovně vyjádřit nedají. Výjimečně bez studentů jsem si mohla vychutnávat atmosféru a shon školy, která se nachází v přímořském letovisku Calheta. Navštěvují ji žáci a studenti všech věkových stupňů, školní areál má šest pavilonů, kantýnu a velké hřiště. Do areálu se vstupuje přes vrátnici a nepovolaná osoba se dovnitř snadno nedostane.  

Cílem mé cesty nebylo trávit týden hodinami anglického jazyka, ale získávat zkušenosti „jak to dělají jinde“. Zde jsem si uvědomila podstatný rozdíl v tom, zda jsem pouhým pozorovatelem nebo stojím před třídou dospívajících studentů. Moje role byla tentokrát o poznání lehčí. Vychutnávala jsme si místo v poslední lavici a nervozitu žáka sedícího vedle mě. I když musím přiznat, nervózní jsme byla i já a cítila jsem se chvílemi jako tajný agent. Hodiny měly spád a vyučující poměrně razantně zvládali své žáky. Ve třídách byl navzdory jižanskému temperamentu klid a mobilní telefony se na lavicích neobjevily.

Poznatky, které jsem získala, byly velice zajímavé a umožnily mi porovnat výuku na škole naší a na škole portugalské. S ulehčením jsem zjistila, že mezi námi učiteli a našimi žáky zase až tak velký rozdíl není a že se nemáme zač stydět. Hlavní rozdíl spočíval v temperamentu jak žáků, tak učitelů a ve způsobu uspořádání režimu školy. Vyučovací hodina zde trvá 1,5 hodiny, což nepovažuji za příliš šťastné, protože pozornost žáka zákonitě tak dlouho nevydrží. Studenti nemají svoji třídu, přestávky musí trávit venku. Zde na jejich bezpečnost dohlíží zástupce bezpečnostní služby. Ani učitelé nemají své kabinety, pomůcky si nosí s sebou a mají společnou místnost opatřenou několika počítači a kopírkou. Vládne tu nepřetržitý ruch jako ve velkém mraveništi, každý neustále někam pobíhá. Pracovní týden učitele má 28 hodin, z toho 8 hodin je určeno pro konzultace s rodiči, třídnické záležitosti, opravy a přípravy. Jeden den v týdnu pak mají volný. Povinná školní docházka je tu 12 let, to je zhruba do 18ti let žáka. Pak v případě zájmu může studovat na univerzitě. Učitelé si školu nevybírají, ale jsou umisťováni ministerstvem podle potřeby. Což však přináší mnoho problémů s jejich dojížděním či dokonce s nutností se přestěhovat do jiné oblasti. Není to moc šťastné řešení, protože mnozí jsou nuceni z tohoto důvodu školství opustit.

Co mě však velmi zaujalo, byla třída pro zlobily a třída pro žáky, kterým se nedostavil vyučující. V těchto třídách fungoval stálý dozor, ať tu někdo byl nebo ne. A pokud už se nějaký neukázněný studentík vyskytl, trávil čas v této třídě s učitelem a rozebíral s ním své nevhodné chování. Na to ještě zatím žádný náš ministr nepřišel!

Zážitků bylo samozřejmě mnoho, ale snažila jsem se vystihnout nejpodstatnější rozdíly mezi naším a portugalským školstvím. Každá takto nabytá zkušenost je nenahraditelná a přes obrovský časový odstup si stále více vážím moudrosti jednoho z nejlepších pedagogů všech dob – J. A. Komenského, pro kterého bylo získávání zkušeností a cestování nedílnou součástí vzdělávání člověka.

Celým pobytem se mi nadstandardně věnovala učitelka anglického jazyka Anna Isabel Serrao, která projevila přání navázat na naši úspěšnou spolupráci v přechozích letech (oceněný projekt v roce 2008 - Hudba a tradice v Evropě). Věřím, že se nám s těmito temperamentními a milými ostrovany podaří uskutečnit další skvělý projekt.

Mgr. Radmila Janoušková


Madeira1

 

Madeira 2

 

 

Zemědělská škola ve Walesu

Poslední říjnový týden se všechny třídy 3. ročníku vypravily na poznávací zájezd do severního Walesu. Umožnil nám to projekt Jazyková gramotnost – základ vzdělání (OPVK - výzva 56, Zahraniční jazykově-vzdělávací pobyt pro žáky), kterého jsme se mohli zúčastnit díky naší paní učitelce Janouškové.

Vyrazili jsme v neděli ráno; při pomyšlení, že nás čeká přes 20 hodin dlouhá cesta, se nám dělalo nevolno. V autobuse jsme si chvilkami připadali jako pověstní „účastníci zájezdu“. Řidiči se nám snažili zpříjemnit cestu filmy, ze kterých ne všichni byli zrovna nadšení, ale nikdy se nezavděčíte všem.

Cestovali jsme přes Německo, Holandsko, Belgii a trajektem z Francie, přesněji z Callais, do Doveru. Odtud jsme jeli autobusem do Oxfordu, kde jsme navštívili proslulou univerzitu. Překvapilo nás, že tam téměř všichni jezdí na kole. Po návštěvě města jsme neochotně nastoupili do autobusu, který nás odvezl do Walesu, přesněji do městečka Colwyn Bay. Všichni jsme napjatě čekali, k jaké rodině půjdeme: jestli se s námi budou chtít bavit, jestli budou mladí nebo staří a hlavně jsme se už těšili na večeři.

Další den jsme zahájili prvním blokem lekcí angličtiny v místní jazykové škole, kam jsme docházeli i další dvě následující dopoledne. Byli jsme rozděleni do skupin asi po 16 lidech, podle úrovně znalostí jazyka. Výuka byla založena na konverzaci s anglickým lektorem, probírali jsme britské reálie a hráli jazykové hry. Učitelé nás také seznámili s velšskými zvyky a tradicemi, včetně základů jejich zvláštního jazyka. Po škole jsme jeli do Beumaris, kde jsme se prošli po nádherném hradě a lodí jsme dojeli na Puffin Island. Zde jsme pozorovali tuleně a spoustu druhů ptáků. I přesto, že je ostrov pojmenován po papuchalcích, tak jsme tam žádné neviděli. Čekal nás ještě poloostrov Anglesey s místem zvaným South Stuck. Zde nás fascinovaly krásné výhledy na moře a útesy.

Ve středu jsme navštívili přímořské městečko Llandudno, do kterého jsme jeli přes vesnici s nejdelším názvem na světě: Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch. Vyšlápli jsme si na vrchol Great Orme a prošli jsme se romantickou písečnou pláží. Odtud jsme jeli do města Conwy, které je celé obehnáno hradbami. Vede po nich prohlídková trasa, z níž se nám otvíral krásný výhled na moře i celé město. A viděli jsme tam i nejmenší domeček v celé Británii.

Ve čtvrtek jsme prozkoumali národní park Snowdonia, kde se nachází nejvyšší hora ve Walesu Snowdon (1086 m.n.m.). Její vrchol jsme zdolali pěšky i zubačkou. Cestou na horu nám imponovala nádherná krajina kopců, jezer a nespočetná stáda ovcí, koní a poníků.

Na zpáteční cestě jsme ještě navštívili město Brighton, kde po rozchodu někteří zaútočili na obchod Primark, jiní si vychutnávali poslední chvíle v Anglii. A potom už nás čekala jen dlouhá cesta domů…

Na tento pobyt budeme všichni vzpomínat jen v dobrém a navždy v nás zůstanou krásné vzpomínky na nádhernou krajinu s přátelskými lidmi a jejich typickými domečky. Nezapomeneme na hodiny angličtiny s rodilými mluvčími, kteří se nám snažili zlepšit naši úroveň angličtiny zábavnější formou než ve škole.

K. Menšíková, I. Švestková, K. Toušková, E. Strnadová, studentky 3. B SZeŠ Lanškroun

 

PREZENTACE

 

Wales